Původní plán byl, řekněme, trochu megalomanský. Chtěl jsem dát kompletní přechod Watzmannu – přes Hocheck, Mittelspitze a Südspitze, následně sestoupit na druhou stranu a celým údolím se vrátit zpět k autu. Nakonec jsem skončil „jen“ na Mittelspitze ve výšce 2 713 metrů, nejvyšším bodě celého masivu. A když se na to dívám zpětně, bylo rozhodnutí…
Grossvenediger jsem měl v merku už dlouho. Často se o něm mluví jako o docela vhodné začátečnické ledovcové túře a po Grossglockneru, kde jsme byli s Márou v roce 2024, mi dával smysl jako další krok. Technicky měl být jednodušší. Žádné výraznější lezení jako na Grossglockneru, prostě dlouhý nástup, ledovec a nakonec sněhový hřeben až…
Další stát, hlavní město a nejvyšší vrchol státu v jednom
Výstup na Gran Paradiso (4061 m) byl pro mě jeden z nejsilnějších horských zážitků roku 2025. Nešlo jen o další vrchol do sbírky. Tohle byla moje první alpská čtyřtisícovka, první větší zkušenost s italskými Alpami a zároveň výlet, na který budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Už samotná cesta měla skvělou atmosféru – let do Turína,…
Na Svišťový štít jsem vyrazil sám v pátek 13. března 2026 během pobytu ve Vysokých Tatrách. Krásné počasí, zimní podmínky, trochu boření ve sněhu a nakonec parádní vrchol s luxusními výhledy na všechny strany.
Výstup na Mt. Olympos, nejvyšší horu Kypru. Listopadový výlet v pohoří Troodos, kombinace tras, cesta autobusem a překvapivý klid bez davů.
V půlce října jsem kouknul na předpověď a řekl si: ok, ještě to jde. Žádná zimní apokalypsa, sněhu není kvanta, počasí drží – tak jsem sbalil spaní do auta, koupil dálniční známky a vyrazil směr Lichtenštejnsko. Cíl? Vaduz, Alpy a hlavně Grauspitz – nejvyšší vrchol téhle malé země. A upřímně: už samotná cesta byla zážitek.
Poprvé jsem Kazbek musel otočit. O dva roky později jsem se vrátil – s klidnou aklimatizací, hlídáním tempa a respektem k výšce. Vrchol 5047 m byl pro mě TOP zážitek. Tady je celý příběh.
V srpnu 2024 jsme s Hausim vyrazili na Aneto, nejvyšší horu Pyrenejí. Cesta přes Barcelonu, punkový přesuny, noc v Barbastru, pohádková Renclusa, ledovec, mačky, cepín a nakonec i slavné Paso de Mahoma. Prostě výlet, kde bylo od všeho něco – turistika, lezení, ledovec i pořádný zážitek.
Grossglockner byl pro mě jeden z těch podniků, na které se nezapomíná. Nejvyšší hora Rakouska, ledovec, mačky, exponované pasáže a k tomu parťák Mara. V červenci 2024 jsme si dali poctivou vysokohorskou akci, která byla krásná, náročná a v našem podání místy i docela punk.