27.7.2020 jsem stanul na vrcholu slovinského Triglavu 2864m , jednoho z mých cílů od té doby, co jsem začal cestovat. Nejvyšší hora Julských Alp, Slovinska a středu Evropy. Zase jsem si tak o 100 m zvýšil svoje maximum. Nádherná cesta tam (Prag) i zpět (Tominškova). Dvojdenní výstup s přespáním na Triglavski dom na Kredarici.
album na a z Triglavu zde: https://photos.app.goo.gl/8jcGyZzw9M7KsNQcA
Video https://www.youtube.com/watch?v=8Bva_TJM2IY
Vyrazil jsem lůžkovým vozem Regiojetu v jednom týdnu během Covidu, kdy se dalo jet do Slovinska, kde byla svého času zastávka v Ljublani po cestě do Chorvatska.
Zde jsem vystoupil, nutno dodat, že s 5h zpožděním. To značně narušilo moje plány a musel jsem improvizovat. Dobře vyspaný jsem si řekl, že nějak to dopadne 🙂
V Ljublani jsem se nerozpakoval a nastoupil jsem na vlak do Jesenice. Zde jsem nastoupil na autobus a dostal se do Mojstrony. Zde jsem si nechal nějaké věci v budoucím ubytku a vyrazil dolinou Vrata směr Triglav. Měl jsem štěstí, táhlou nudnou cestu mi zkrátili slováci, co mě přiblížili až k chatě Almazajev, kde silnice končí. Ještě že, jinak bych zatměl.
Nahoru jsem se vydal přes Prag (práh), byly zde i jištěné úseky. Ferratový set jsem měl (tehdy jsem kupoval právě pro tyto potřeby), ale nevytahoval jsem. Potkal jsem kamzíky, míjel jsem úplné pozůstatky po ledovci, skalní prahy, suťoviska a nakonec za docela husté mlhy jsem v pořádku dorazil na Triglavski dom.
Bez rezervace. Strejda se tam za dob Covidu rozčiloval, neprovozoval matracovou místnost a tak mi nabídl místo za nějakých matně vzpomínám 60 euro, že bych si vzal pokoj pro 2 a platil za dva ! (to samé v Bulharsku a poplatek jen za 1 os cca 8E a bylo zde poloprázdno), nebo že má kdyžtak valit na jinou chatu 😀
Tak takhle ne, řekl jsem si, strýček Skrblík zažije středověk a pravé čecháčkovství ! 😀 A zůstal jsem na tajňačku bokem dole u vchodu do matracové místnosti daleko od ruchu chaty a po večerce, kdy už byli všichni na pokoji a zhaslo se, jsem si na zemi „ustlal“ a zlehka pospával. Až později jsem se odvážil nahoru do jídelny, kde jsem si lehl na lavici a přikryl dekami. Dal jsem si budíka na 4:40 a šel klimbal.
Moc jsem toho nenaspal. Před pátou jsem se začal chystat na odchod a zjistil, že jídelna a kuchyň jsou zamčené a nemám se jak dostat ven 😀 – jediná cesta byla oknem, naštěstí nebyla zamřížovaná a dalo se tudy vylézt na takovou platformu ven. UF 😀
Mohlo se jít, přes Malý Triglav, opět ferrata, v 6:13 jsem byl na vrcholu u budky. Počasí mi přálo, bylo krásně a moc jsem si to na vrcholu užil. Po dokumentaci a nějaké půlhodince na vrcholu jsem se jal sestupovat. V určitý moment pod chatou se potom cesta rozdělovala a tak jsem zvolil jinou, abych nešel stejně zpátky. Pěkně jsem si máknul ! Tominškova pot je docela jištěná a prudká. I to se nakonec ale po několika hodinách zvládlo a poté co jsem se dobelhal dolů do Mojstrony na svoje ubytku, dal jsem si super sprchu, tunu jídla a královsky se vyspal 🙂
To byl teda zážitek !!!
Druhý den jsem byl také v Mojstroně na svojí první ferratě v životě.
