Naposledy aktualizováno 12 října, 2023
Na konci léta jsem se vydal do malebné Arménie s cílem vylézt na nejvyšší bod země – horu Aragats. Bylo to na 5 dní, tak jsem se spokojil s pobytem v horách a hlavním městě.
V pondělí odpoledne mi to letělo z Vídně, takže jsem pěkně spal doma, a poté se přes celý den přesunul do cíle. Díky časovému posunu jsem se objevil v Jerevanu v 9 večer a po 10 večer jsem se dostal na ubytko. Tady se spalo jedna báseň.
Druhý den jsem se prošel Jerevanem, prošel jsem si hlavní místa, centrální náměstí, kaskádové schody se sochami, vyhlídku, svezl jsem se metrem a hurá na autobusovou zastávku kousek od města. Tam jsem se instinktivně vydal k nejhorší maršrutce a skutečně to byla ta správná.
Po hodince a něco jsme dorazili do vesnice Byurakan. Řidič mě vyhodil přímo u ubytování a byl jsem přivítán mým hostitelem. Arménská rodina mě hned pozvala ke stolu, kde jsem zdvořile odmítal alkohol, ale oběd jsem si tedy dal a ochutnal jsem místní pohostinnost a všechny ty pokrmy 🙂
U oběda jsme domluvili ranní postup, za úplatu mě ráno borec v 7 hodí nahoru a můžu jít. Tak se také stalo, dostal jsem s sebou obrovskou nálož jídla, kuřecí stehna s bramborem, zeleninu, buchtu, pití. No luxus. Krásnou Ladou jsem se tedy dostal k výchozímu bodu – jezeru KARI ve výšce cca 3200 m.n.m.
Odtud jsem, ještě s lehkou námrazou, ale už s vycházejícím sluncem, začal stoupat travnatým svahem směrem k sedlu mezi J a Z vrcholem. Z tohoto sedla jsem musel trošku i sněhem sestoupit do kráteru. Značení žádné. Ale mapy.cz mě nezklamaly. Byla to makačka, protože jsem musel nastoupat, poté klesnout a pak zase vystoupat, to samé zpět. Šel jsem stejnou cestou.
Z kráteru jsem tedy začal stoupat vzhůru ke skaliskům a po pořádné šlapanici a obcházení vrcholových skalek v 4000m jsem vystoupil na falešný předvrchol v 4070, kde řada lidí končí. Můj výstupový den hádám bylo na tomto vrcholu 7 lidí, z toho 3 jsme šli dál.
Ten poslední úsek ke kříži po vzdušném hřebínku bylo na celém výšlapu to nejlepší. Muselo se i trošku lézt a uplatnil jsem tak zkušenosti z ferrat a lezení a jistým krokem a pohybem jsem se cca po 10 minutách dostal ke kříži. Nalehko, batoh jsem si odložil na předvrcholu. Tam jsem se zdržel, pofotil, začalo se zatahovat, výhledy byly trošku pokažené, ale to vůbec nevadí.
Po cca 15 minutách jsem se vydal zpět. Celé to tak zabralo cca půl hodiny a byl to skvělý zážitek. Bulharský pár mě z dálky odfotil a posléze poslal fotky mailem 🙂 No vrátil jsem se opatrně zpátky, naobědval se, naposledy se pokochal vrcholovu partií. Ta prostě není vidět jak se člověk vzdálí od vrcholu. Je možné, že už tuhle scenérii nikdy neuvidím, a proto jsem si ji vryl do paměti sám úplně na vrcholu Aragatse.
Sestup a cesta zpět. bez té to nejde, no měl jsem už docela dost. Naštěstí bylo fajn počasí, jídlo jsem měl, vodu taky, takže pohodička. Za celý den to dělalo přes 44 000 kroků, převýšení a sestupy taky dost. Nakonec jsem po 9 hodinách po startu přišel zpátky a asi do 10 minut se mi podařilo domluvit odvoz a to opět od mého osudového bulharského páru 😀
Během túry a nabíjení mobilu přes powerbanku se mi podařilo ztratit kabel USB C – USB C, takže jsem si musel potom od domácího půjčit nabíječku, ale i tuto krizi jsem zvládl. Ve vesnici měli v obchodě normálně kabel ke koupi, což byla dobrá náhoda, bylo to tedy razdva 🙂
Následující den jsem se krásně vyspal, pořádně nasnídal a vyrazil jsem se projít a na autobus. Ten jel podle plánu (cca) a tak jsem se přes poledne dostal zase zpět do hl.města Jerevanu. Navštívil jsem workout hřiště na punk pěkně u silnice, byla tu i možnost se svlažit v řece a otužit se v tekoucí vodě. Zde jsem trávil čas rád. Super místo. Pojedl jsem nějaké shawarmy, prošel se po městě, no a zamířil na ubytko. To jsem zase vychytal parádní.
Odpočinul jsem si před posledním dnem, kdy jsem zase šel na hřiště, pochodil jsem centrum a pak už jsem jel na letiště, odkud mi to večer letělo zpátky do Vídně.
Jediná komplikace bylo hodinové zpoždění letu, kvůli kterému jsem nestihl regiojet, ale tak pořídil jsem Gepard Express (můžu doporučit v nouzi) a z Brna mě vzala Helenka, za což jí děkuji.
- Doma už zbývá jen rekapitulovat a chystat další dobrodružství :))
- moje 3. 4000 plus výprava
- Krásný kus do sbírky nejvyšších vrcholů, hor a pohoří.
- Nejvyšší hora Arménie.
- Nejvyšší hora Malého Kavkazu.
- Další navštívený stát a jeho hlavní město
- Místní kuchyně, paráda