Grossvenediger jsem měl v merku už dlouho. Často se o něm mluví jako o docela vhodné začátečnické ledovcové túře a po Grossglockneru, kde jsme byli s Márou v roce 2024, mi dával smysl jako další krok. Technicky měl být jednodušší. Žádné výraznější lezení jako na Grossglockneru, prostě dlouhý nástup, ledovec a nakonec sněhový hřeben až…
Poprvé jsem Kazbek musel otočit. O dva roky později jsem se vrátil – s klidnou aklimatizací, hlídáním tempa a respektem k výšce. Vrchol 5047 m byl pro mě TOP zážitek. Tady je celý příběh.
Grossglockner byl pro mě jeden z těch podniků, na které se nezapomíná. Nejvyšší hora Rakouska, ledovec, mačky, exponované pasáže a k tomu parťák Mara. V červenci 2024 jsme si dali poctivou vysokohorskou akci, která byla krásná, náročná a v našem podání místy i docela punk.
Výstup na Zugspitze byl přesně ten typ horské akce, kde si člověk neužije jen samotný vrchol, ale úplně všechno okolo.