Bosna a pyramidy Visoko

🇧🇦 BOSNA A PYRAMIDY ⛰

Bosenské údolí pyramid se nachází u města Visoko, přibližně 30 km od Sarajeva. Byly zde objeveny nejstarší a nejvyšší pyramidy na světě spolu s obří sítí podzemních tunelů.

Pyramida Slunce, kterou jsem navštívil, je s výškou 220 metrů údajně nejvyšší a taky nejstarší na světě.
Orientace vůči kosmickému severu je jen 0°0‘12‘‘, čímž je nejpřesněji takto zaměřenou stavbou na světě.

Bosenské pyramidy Visoko

🇧🇦 BOSNA A PYRAMIDY ⛰Bosenské údolí pyramid se nachází u města Visoko, přibližně 30 km od Sarajeva. Byly zde objeveny nejstarší a nejvyšší pyramidy na světě spolu s obří sítí podzemních tunelů.Pyramida Slunce, kterou jsem navštívil, je s výškou 220 metrů údajně nejvyšší a taky nejstarší na světě. Orientace vůči kosmickému severu je jen 0°0‘12‘‘, čímž je nejpřesněji takto zaměřenou stavbou na světě.

Zveřejnil(a) FIGeO dne Pátek 10. dubna 2020
 

Sniper tower Mostar 🇧🇦

Urbex, opuštěná chladná budova, nachazející se v Bosně a Hercegovině, ve měste Mostar. Její historie je velmi smutná a násilná. Nicméně nyní jako připomínka války, přehlídka streetartu, často s tématikou právě ozbrojeného konfliktu v 90.letech a ze střechy jako vyhlídka na celé kruhové okolí Mostaru je poměrně působivá.
Moc se mi tam líbilo.

Facebook fotoalbum najdete zde

https://www.facebook.com/pg/figeocz/photos/?tab=album&album_id=535538043943759
 

Huncovský štít

Po vybírání kam se v létě v Tatrách vydat na nějaký nový neotřelý vrchol jsem se rozhodnul pro Huncovský štít (2352). 

Ten se nachází v uskupení s Lomnickým a Kežmarským štítem, masiv za Skalnatým plesem a dá se na něj bez výbavy dostat několika cestami. Abych mohl vůbec vyrazi, musím se dostat do Tatranské Lomnice. Ze Štrby zubačkou a potom dál električkou. 

Z zastávky Tatranské Lomnice jsem si to už pěkně šlapal a svižně došel na Štart, odkud jsem samozřejmě nejel lanovkou a začal si to při deštíku a posléze dešti šlapat ke Skalnaté chatě nahoru. Tam jsem nakonec došel a představte si, počasí se vyjasnilo a uklidnilo. Míjím Skalnaté pleso s krásnou scenérií (v pozadí Lomničák) a pokračuji kolem meteostanice po červené magistrále.

Odtud po chvíli, v místě kdy zahýbá magistrála doprava jsou viditelné reliéfy ve skále a taky kamenitá suť. Dá se jít např 3 různými pásy. Soustředěně vytrvale nahoru. Po dosažení hrany, stále mě vedou kamenní mužíci – odbočuji doleva a už po exponovanějším a finálním hřebínku dosahuji hlavní vrchol z jihu.

Přede mnou se tyčí krásné kežmarské štíty, Lomničák a sedla, vidět je Belianky, Svišťovky, směrem k Slavkovskému štitu, zkrátka nádhera. Pokochám se výhledy, vše zadokumentuji, mrknu na místopis a jak se říká, že na horách není nikdy času nazbyt, vracím se podobnou cestou zpět. Trefim pák dolů k magistrále lepší suťovisko a i bez holí se mi šlo dolu pěkně.

Jakmile jsem úspěšně sestoupil, a že to nebylo jen tak, tak jsem se ještě vydal podívat na Velkou Svišťovku, takže další nastoupané metry. Odtud jsem shlédl dolů směrem k Zelenému plesu a chatě a taky na Jahnačí štít, který mi jediný chybí ze značených vrcholů. Vše bude.

Potom už jsem se vrátil stejnou cestou zpátky a krásně jsem stihl spoj až do Štrby. Takže všechno paráda a nakonec i počasí mi dopřálo výhledy a nepršelo.

Sdílené album Google fotky : https://photos.app.goo.gl/V3h3EYxmuEPuYdPcA

 

Sedielková kopa

Sedielkova kopa 2062 ⛰ , report pod videem níže

Po zapsání se v kempu jsem si nechal věci na recepci a vyrazil směr zubačka. Ta mě vyvezla 13 45 k Štrbskému plesu, odkud jsem nastoupil na magistrálu směr západ. Z magistrály po chvíli odbočím na Furkotskou dolinu, míjím Škutnastou polanu, a dál postupuji směrem k suťovitému patru. Po levici vidím hřeben Ostré. Zleva Sedielkova kopa, Sedielkovy prechod a dále už skalnatý hřeben a pak samotná Ostrá. 🏔

Sedielkový prechod byl dříve stezkou mezi dolinami, a je zde dokonce viditelná a prošlapaná serpentina, dříve to byl lovecký chodník. Na prechod se tedy zaměřme po minutí Furkotských ples. Zhruba na úrovni Predného Soliska se dáme doleva viditelnou cestou směrem k sedlu, kde je kamení a suť. Zde už se pak napojíme na serpentinky, případně můžeme stoupat strmě nahoru. 🏃‍♂️

Po vylezení do sedla se dáme doleva, kolem skal a poté po travnatém hřebeni kousek na vrchol, který je označen křížem. Vrchol má výšku 2062. Je odsud vidět pěkně směrem ke Štrbskému plesu, na protější hřeben Solisek a taky na Kriváň. Stejně tak směrem na Západní Tatry. 👀

Cesta zpět úplně stejná. Celkově mi to zabralo od Štrbského plesa necelé 4h, se svačinou, focením, natáčením. 🙃

10.7.2019
ještě bude video a fotky z videií 🙂 
další díly teto serie budou Vychodna Vysoká a a Predne solisko 🙂 na konci července ještě pak další 2 túry 🙂

trasa : https://mapy.cz/s/3vQ5k

google photos album : https://photos.app.goo.gl/dzzHPyyZyLMzhZbv8

 

Černi vrăch (2290 m) – pohoří Vitosha 🇧🇬

Černi vrăch

Černi vrăch – (2290 m) – nejvyšší hora pohoří Vitosha 🇧🇬 tyčící se nad hlavním městem Bulharska – Sofií.

Zveřejnil(a) FIGeO dne Neděle 7. července 2019

Dragalevtsi je čtvrť – územní celek v rámci hlavního města Sofie, v okrsku Vitosha, na úpatí stejnojmenného masivu, jehož nejvyšší hora s výškou 2290 metrů nad mořem se jmenuje Černý vrch (Black peak) .

Stub icon

Ten se taky stal mým objektem zájmu a v průběhu dne i cílem bulharského výšlapu 🙂

Nabízela se varianta se přiblížit z jedné z vesniček známým liftem, neboli vlekem / lanovkou, která vás dostane do cca 1800 mnm, do blízkosti chaty Aleko (nejvýš položená) do mini vesničky Pancharevo, kde se můžete občerstvit. Nakonec se ale ukázalo a já jsem za to rád – že lift nejezdí, až o prázdninách a v zimě – takže jsem šel prakticky ze Sofie pěšky, jen z úplného centra jsem se svezl autobusem 98. (tuším :D) prve jsem chtěl tady skončit a jít zpět, ale nemohl jsem si pomoct a řekl jsem si ,že těch 500 výškových ještě dám.

Bylo to zvěrstvo, celou dobu jsem si myslel, že vidím vrchol, ale ve skutečnosti to nebyl on a čekala mě o dost delší štreka, která končí na docela prostorném vrcholu, kde je i budova meteostanice, útulna, kopy kamenů a nějaké lavičky. Stálo to za to, musel jsem sice projít sněhová pole, bláto, kamenité úseky, ale nakonec jsem si vychutnal zasloužené rozhledy 🙂

Pyšné pohoří Rila se sněhovými zbytky viditelné zdálky. Vesničky a město Sofia pode mnou. Další vrcholy pohoří Vitosha (i s leteckým střediskem a vojenskými radary) jsou jako na dlani. Můžu jen a jen doporučit 🙂

Nejhorší na tom všem byl sestup zpátky, nešel jsem úplně stejnou cestou, podobnou, alternativní a bylo to nekonečné. Když jsem se ocitnul v civilizaci a u piva, tak jsem byl fakt spokojený, zasloužená odměna .

Nastoupáno přes 1500m, délka přes 20km, délka na cestě cca 9 hodin i s mýma přestávkama a neustálým focením / točením 😀

odkaz na mapy.cz