Sniper tower Mostar 🇧🇦

Urbex, opuštěná chladná budova, nachazející se v Bosně a Hercegovině, ve měste Mostar. Její historie je velmi smutná a násilná. Nicméně nyní jako připomínka války, přehlídka streetartu, často s tématikou právě ozbrojeného konfliktu v 90.letech a ze střechy jako vyhlídka na celé kruhové okolí Mostaru je poměrně působivá.
Moc se mi tam líbilo.

Facebook fotoalbum najdete zde

https://www.facebook.com/pg/figeocz/photos/?tab=album&album_id=535538043943759
 

Bukurešť 🇷🇴

Hlavní město Rumunska je velké, určitě stojí za návštěvu a patří k němu letiště Henriho Coandy, největší v zemi, kam jsem přiletěl. Dá se zde platit vše kartou, až na pár obchůdků a pouličních prodejců, takže se nemusíte bát, že by město byla nějaká zastaralá východňárna ! 🙂

Měl jsem na město jednu noc, takže necelé dva dny a prošel jsem ty nejznámější památky, místa, zajímavosti.

Budova parlamentu

Palác parlamentu je asi nejznámější rumunskou budovou. Jedná se o důkaz Ceausescovy rozmařilosti, megalomanská stavba stála zhruba 4 miliardy dolarů. Jedná se o druhou největší budovu na světě a vůbec nejtěžší stavbu všech dob.

Vítězný oblouk

Vítězný oblouk je stavba postavená v roce 1922 na počest hrdinství rumunských vojáků v 1. světové válce. Původně dřevěný oblouk byl zrekonstruován v roce 1936, stavba je vysoká úctyhodných 26 metrů.

Náměstí revoluce

Náměstí revoluce nese název podle revoluce z roku 1989, kdy byl svržen diktátor Ceausescu. Nachází se zde bývalý Královský palác, Athenaeum a kostel Kretzulescu.

Královský palác

Královský palác byl vybudován v neoklasicistním stylu v roce 1937. Po 2. světové válce však éra rumunské monarchie skončila a z paláce se stalo Muzeum umění.

Athenaeum

Podobně jako naše Národní divadlo i Athenaeum bylo postaveno převážně z dobrovolných příspěvků. Nádherně vyzdobená budova otevřená v roce 1888 je nejprestižnější koncertní síní v Rumunsku a sídlo rumunské filharmonie.

 

Huncovský štít

Po vybírání kam se v létě v Tatrách vydat na nějaký nový neotřelý vrchol jsem se rozhodnul pro Huncovský štít (2352). 

Ten se nachází v uskupení s Lomnickým a Kežmarským štítem, masiv za Skalnatým plesem a dá se na něj bez výbavy dostat několika cestami. Abych mohl vůbec vyrazi, musím se dostat do Tatranské Lomnice. Ze Štrby zubačkou a potom dál električkou. 

Z zastávky Tatranské Lomnice jsem si to už pěkně šlapal a svižně došel na Štart, odkud jsem samozřejmě nejel lanovkou a začal si to při deštíku a posléze dešti šlapat ke Skalnaté chatě nahoru. Tam jsem nakonec došel a představte si, počasí se vyjasnilo a uklidnilo. Míjím Skalnaté pleso s krásnou scenérií (v pozadí Lomničák) a pokračuji kolem meteostanice po červené magistrále.

Odtud po chvíli, v místě kdy zahýbá magistrála doprava jsou viditelné reliéfy ve skále a taky kamenitá suť. Dá se jít např 3 různými pásy. Soustředěně vytrvale nahoru. Po dosažení hrany, stále mě vedou kamenní mužíci – odbočuji doleva a už po exponovanějším a finálním hřebínku dosahuji hlavní vrchol z jihu.

Přede mnou se tyčí krásné kežmarské štíty, Lomničák a sedla, vidět je Belianky, Svišťovky, směrem k Slavkovskému štitu, zkrátka nádhera. Pokochám se výhledy, vše zadokumentuji, mrknu na místopis a jak se říká, že na horách není nikdy času nazbyt, vracím se podobnou cestou zpět. Trefim pák dolů k magistrále lepší suťovisko a i bez holí se mi šlo dolu pěkně.

Jakmile jsem úspěšně sestoupil, a že to nebylo jen tak, tak jsem se ještě vydal podívat na Velkou Svišťovku, takže další nastoupané metry. Odtud jsem shlédl dolů směrem k Zelenému plesu a chatě a taky na Jahnačí štít, který mi jediný chybí ze značených vrcholů. Vše bude.

Potom už jsem se vrátil stejnou cestou zpátky a krásně jsem stihl spoj až do Štrby. Takže všechno paráda a nakonec i počasí mi dopřálo výhledy a nepršelo.

Sdílené album Google fotky : https://photos.app.goo.gl/V3h3EYxmuEPuYdPcA

 

Sedielková kopa

Sedielkova kopa 2062 ⛰ , report pod videem níže

Po zapsání se v kempu jsem si nechal věci na recepci a vyrazil směr zubačka. Ta mě vyvezla 13 45 k Štrbskému plesu, odkud jsem nastoupil na magistrálu směr západ. Z magistrály po chvíli odbočím na Furkotskou dolinu, míjím Škutnastou polanu, a dál postupuji směrem k suťovitému patru. Po levici vidím hřeben Ostré. Zleva Sedielkova kopa, Sedielkovy prechod a dále už skalnatý hřeben a pak samotná Ostrá. 🏔

Sedielkový prechod byl dříve stezkou mezi dolinami, a je zde dokonce viditelná a prošlapaná serpentina, dříve to byl lovecký chodník. Na prechod se tedy zaměřme po minutí Furkotských ples. Zhruba na úrovni Predného Soliska se dáme doleva viditelnou cestou směrem k sedlu, kde je kamení a suť. Zde už se pak napojíme na serpentinky, případně můžeme stoupat strmě nahoru. 🏃‍♂️

Po vylezení do sedla se dáme doleva, kolem skal a poté po travnatém hřebeni kousek na vrchol, který je označen křížem. Vrchol má výšku 2062. Je odsud vidět pěkně směrem ke Štrbskému plesu, na protější hřeben Solisek a taky na Kriváň. Stejně tak směrem na Západní Tatry. 👀

Cesta zpět úplně stejná. Celkově mi to zabralo od Štrbského plesa necelé 4h, se svačinou, focením, natáčením. 🙃

10.7.2019
ještě bude video a fotky z videií 🙂 
další díly teto serie budou Vychodna Vysoká a a Predne solisko 🙂 na konci července ještě pak další 2 túry 🙂

trasa : https://mapy.cz/s/3vQ5k

google photos album : https://photos.app.goo.gl/dzzHPyyZyLMzhZbv8

 

Černi vrăch (2290 m) – pohoří Vitosha 🇧🇬

Černi vrăch

Černi vrăch – (2290 m) – nejvyšší hora pohoří Vitosha 🇧🇬 tyčící se nad hlavním městem Bulharska – Sofií.

Zveřejnil(a) FIGeO dne Neděle 7. července 2019

Dragalevtsi je čtvrť – územní celek v rámci hlavního města Sofie, v okrsku Vitosha, na úpatí stejnojmenného masivu, jehož nejvyšší hora s výškou 2290 metrů nad mořem se jmenuje Černý vrch (Black peak) .

Stub icon

Ten se taky stal mým objektem zájmu a v průběhu dne i cílem bulharského výšlapu 🙂

Nabízela se varianta se přiblížit z jedné z vesniček známým liftem, neboli vlekem / lanovkou, která vás dostane do cca 1800 mnm, do blízkosti chaty Aleko (nejvýš položená) do mini vesničky Pancharevo, kde se můžete občerstvit. Nakonec se ale ukázalo a já jsem za to rád – že lift nejezdí, až o prázdninách a v zimě – takže jsem šel prakticky ze Sofie pěšky, jen z úplného centra jsem se svezl autobusem 98. (tuším :D) prve jsem chtěl tady skončit a jít zpět, ale nemohl jsem si pomoct a řekl jsem si ,že těch 500 výškových ještě dám.

Bylo to zvěrstvo, celou dobu jsem si myslel, že vidím vrchol, ale ve skutečnosti to nebyl on a čekala mě o dost delší štreka, která končí na docela prostorném vrcholu, kde je i budova meteostanice, útulna, kopy kamenů a nějaké lavičky. Stálo to za to, musel jsem sice projít sněhová pole, bláto, kamenité úseky, ale nakonec jsem si vychutnal zasloužené rozhledy 🙂

Pyšné pohoří Rila se sněhovými zbytky viditelné zdálky. Vesničky a město Sofia pode mnou. Další vrcholy pohoří Vitosha (i s leteckým střediskem a vojenskými radary) jsou jako na dlani. Můžu jen a jen doporučit 🙂

Nejhorší na tom všem byl sestup zpátky, nešel jsem úplně stejnou cestou, podobnou, alternativní a bylo to nekonečné. Když jsem se ocitnul v civilizaci a u piva, tak jsem byl fakt spokojený, zasloužená odměna .

Nastoupáno přes 1500m, délka přes 20km, délka na cestě cca 9 hodin i s mýma přestávkama a neustálým focením / točením 😀

odkaz na mapy.cz

 

Sofia

Grows, but does not age – to je moto hlavního města Bulharska, které jsem si prošel pěkně po výšlapu v horách Vitosha nad městem.

Sofie

Sofie 2019, hlavní město Bulharska. Grows, but does not age – to je moto pěkného, kompaktního, rostoucího města. Které jsem si prošel během pár hodin pěkně po výšlapu v horách Vitosha nad městem. Aspoň nějaké Informace a fotobalbum přibude.

Zveřejnil(a) FIGeO dne Pondělí 5. srpna 2019

Sofie se tak stala celkově 17. hlavním městem (i s Prahou) a 7. novým v roce 2019. V Bulharsku jsem byl poprvé a to samé ve zdejších horách. Potřetí na Balkáně.

Pohoří Vitosha nad Sofií

Sofia, ač se to nemusí zdát, je velmi moderní, rostoucí a progresivní město s velkým vyžitím, které je údajně velmi vhodné pro založení startupu a podnikání a i žití.

Nejznámější památky jsou

St. Alexander Nevski Cathedral, Saint Nikolas Russian Church (Tsurkva Sveta Nikolai), Saint Sofia Church,
Vitosha Boulevard, Church of St. George, Národní palác kultury. Zmíním také vesnici Dragalevtsi, kde je starodávný kostel, šel jsem tudy právě do hor.

Toho rána před výšlapem jsem do Sofie dojel autobusem z Bukurešti. Z toho samého autobusového nádraží jsem i následující den odjížděl do srbské Niše. Oba autobusáky a vlakové nádraží, společně se zastávkou metra, směnárnou a stanovištěm taxiků – jsou pohromadě na jednom místě severně od samotného centra. Do něj se pak dostanete i bez využití metra, které tu ale jezdí dost v pohodě, takže je to na Vás. Já se pěkně prošel a podle mapky si obešel známé památky a budovy, dokonce jsem se připletl i k tanečnímu představení.

party, tance a deštníky

V centru jsem i za několik hodin jsem stihl obejít klasické památky a staré město. Asi si zde najde každý svoje, včetně dobré kuchyně (já měl klasicky burek a baklavu) a nočního života, zejména hlavní třídy a bulváry.